Sobota 26. července 2008

26. července 2008 v 21:45 | Rouge
,,Snažil jsem se ho z té vody vytáhnou, jenže on se zmítal. Místo, aby kopal nohama a máchal rukama, se schoulil do klubíčka a nechal se potopit hlouběji."
,,Cože? O čem to mluvíš?"
,,Nemám ponětí."

Dneska byl překvapivě klidný den. Rodinné hádky už totiž nepovažuju za něco vzrušujícího, co mi může narušit náladu. Sestra spala na Sedlecku a z mého strachu, že neusnu, zbylo mizerné nic. Pro jistotu jsem si šla raději lehnout už ve dvanáct, když naši ještě svítili v obýváku. Nevím jestli to nebyla chyba, protože máma obvinila otce, že jsem si šla lehnout kůli němu. Člověk ještě aby žádal o svolení, že může jít spát...
Každopádně jsem se probudila až v jednu odpoledne. Nějak mi to nevadilo, protože byl skoro hotový oběd a ségra ještě nedorazila. Jen co jsem dopsala kapitolu Za Krále, přijela celá uřícená a hned mi samozřejmě vyhodila. Otec si zabral obývák, máti ložnici a mně nezbylo nic jinýho, než se natisknout do kouta a číst si. Ta Nijura je vážně prapodivná, ale stejně má něco do sebe. Díky ní vzniklo Světlo Eldrassu, ikdyž dobře vím, že já psát neumím. Umím psát jak se sluší a patří, ale ne tak, jak bych chtěla já, totiž povídky. Většinou z toho vznikne nějaká slátěnina a každý Vás pak chválí, jenom proto, že Vás nechce zklamat. S tím už jsem se smířila, ostatně jako s kreslením.
Dozvěděla jsem se, že moje bývalá kamarádka už není emo. To by mě zajímalo, jak to tím myslí, že jednou je emo a druhý den ne. Má píchlé obočí. Musela jsem se smát, vážně. Nemůžu se dočkat dne, kdy ji uvidí naše dějepisářka. To bude zase ródeo. Ostatně po mně chce, abych jí napsala, že spolu půjdeme na tetanovku. Já se sní nebavim cca 3 měsíce a mam sní jít na tetanovku? Bože můj. Každopádně se tam chystám, nejspíš bez ní, někdy příští týden. Až uvídíte ve správách, že strachy podělaná dívka utekla od očkování, tak to jsem byla já. Ikdyž v takovym zapadákově, jako je Chrást, byl maximálně ZACK a to už je hodně let zpátky. Ani už si nepamatuju, kůli čemu tady byli.
Zítra mě čeká rodinná oslava. Miluju rodinné oslavy, pokud se tedy jedná o složení : Já,ségra, máma, teta, bratránek, bratránek a babi. To totiž stojí zato a ne támdle někde sedět s druhou babi a dědou. Většinou, když jdeme něco oslavovat, tak sedíme v kruhu, pijeme a kouříme vodnici. Teda, až na babičku, ta se drží opodál, popíjí džus a přihlíží. Každopádně musím z bratránka nějak vytáhnout to pokračování Doctora. Vážně musím jelikož jsem napnutá jak struna.
Taky jsem přemýšlela nad změnou laye. Ano, říkala jsem, že tento tady zůstane pekelně dlouho, ale já miluju změny tutoho typu. Jenže žádné nové laye nejsou. Chtěla bych nějaký melancholický, hnědý, ale ty se nejspíš nevyrábí. Tuten je prostě nejdokonalejší a jestli se objeví někde nějaký podobný, je dost možné, že ho sem okamžitě dám.
Sejdeme se na hřbitově.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama