Neděle 29. června 2008

29. června 2008 v 21:31 | Rouge
Blíží se to...Neprodleně se to blíží. Co? Přece náš extra výlet na chatu. To bude něco...Ještě stěstí, že si sebou beru všechno potřebný - skicák, tužky, gumu, propisku a sešítek. Signál tam prej neni, takže budu odřízlá od světa a taky od Temprence :( Alespoň, že je tam božskej klid a budu moct dopsat všechny kapči to mi chybí (doufam...) Mají v plánu hrát dostihy a sázky, takže to bude ještě zajímavý...Až bude ve správách, že umřela jistá dívka, tak to jsem byla já prosím...

Ráno mi probudila esemeska. Ne ledajaká esemeska a ne jedna. Jelikož mi psala Temprence z ICQ tak to začali vibrovat a pípat jedna radost a já měla co dělat, abych to umlčela :D. Ostatně budíček to byl fikaný, ale všechno jsem odpustila, když sem se dozvěděla, že ČT1 bude vysílat 3. řadu Robina :). Toje snad ta nejlepší zpráva za poslední měsíc :). Každopádně co budu dělat teď netuším. Nejspíš budu celý léto sedět, kousat si nechty a čekat dokud nepoběží reklamy "Hrdina je zpátky". Taky se musim pochlubit...Dneska se mi zdál přímo senzační sen. Začíná se mi líbit představa, že sny se plní, ikdyž todle asi hned tak nebude....
Zdálo se mi, že jsem stála v našem sklepě. Ano zní to divně, ale on to nebyl tak docela náš sklep. Teda ne takový jak ho znam já...Byl uklizený, místo těch oprýskaných dveří měl krásný dubový vchod a dokonce i okna byla jiná, takže sem svítilo světlo. Zdi byli vymalovaný bíle a místo obyčejnýho štěrku, tvořilo podlahu lino. Na pravo stálo piáno. Krásný klavír jaký by si přál každý klavírista...Byla na něm vázička a vní rudá růže. Vedle byla pohovka a na ní všelijaké krámy. Vlastně to nebyli ani tolik krámy, jako tempery, různé hadříky. Naproti tomu všemu stál stojan a u něj já. Vysoká a hubená. Měla jsem jakýsi plážový šortky a bosý nohy. Hořejšek od plavek překrývalo boxerké tílko a vlasy jsem měla stažené do jakého si nepovedeného drdolu. Na tváři jsem měla šmouhy od temper a v ruce jsem nedržela nic jiného než paletu a štětec...a kreslila jsem. Nádhernou krajinu, kterou jsem v životě neviděla...Bylo to něco dokonalého. Něco co mi v tom spaní vyrazilo dech. Řeknu Vám, že todle byl muj nejkrásnější sen...Nejkrásnější za celý můj nudný život. Tolik bych si přála, aby se to jednou vyplnilo. Jenže sama dost dobře vím, že nejsou peníze ani na klavír ani na ten rádoby ateliér. A už vůbec nemám ŽÁDNÝ talent, abych mohla kreslit tu dokonalost co jsem na tom plátně viděla. Byl to sen...Proto sny miluju. Proto miluju snění a fantasy... Radši už mlčim. Ségra mi vyhání a stejně se musim zbalit na ten zejtřek... Achjo... Je to všechno divný. Jinačí než sem si to představovala...
,,Kostky jsou vrženy...Ale my hrajeme karty!"
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama