5. Nejlepší přítelkyně

20. června 2008 v 23:08 | Rouge
Raven bleskově zklopila zrak. ,,No ehm...Snad abych jela." Usmála se. Jenom přikývl a pomohl ji na koně. Nervózně si poposedla a otočila se na zbojníka. ,,Uvidíme se ještě někdy?" S šibalským úsměvem pokrčil rameny. Ironicky se uchechtla. ,,Jasně...Rozumím..." Popohnala koně. Robin už jen koukal jak dívka pomalu mizí v dáli.

Když přijela do Nottinghamu, nestačila se divit. Naštvaný Šerif chodil po nádvoří a pořád hulákal dokola něco v tom smyslu, že Hood je hajzl. Gisborne stál na schodech se svým neutrálním výrazem. Co jí překvapilo nejvíce byl Gilbert. Zrovna pomáhal svým skutečným poskokům s jeho věcmi. Dívka seskočila z koně. ,,Hrabě?" S úsměvem se na ní otočil. ,,Má lady! Bál jsem se, že už Vás před odjezdem neuvidím." Na tváři vykouzlila psí pohled. ,,Cože tak brzy?" Povzdechl si . ,,To víte...Smlouva Šerifovi záhadně proklouzla mezi prsty, tak už mi tady nic nedží...." Naklonil se kní blíž. Vlastně ji objal, ale účel byl úplně jiný, než se na první pohled zdálo. ,,Vyřiďte Robinovi, že byla pro mne pocta sním spolupracovat a kdykoli bude něco potřebovat, v Sussexu má dveře vždy otevřené." S úsměvem se odtáhl a nastoupil do kočáru. Raven se spiklenecky ušklíbla. ,Bude mi potěšením." Gisborne s Šerifem nechápavě pozorovali jak povoz mizí za branami a dívka vesele mává. Guy zvedl obočí. ,,Co to bylo?" Pokrčila rameny. ,,Žeby jiskra?"
Uplynul už skoro týden od všech těch událostí. Raven nemohla vyhnat z hlavy myšlenky na Robina. Doufala, že odpověd na její otázku bude kladná. Sice ho vídala téměř pořád, když mařil Šerifovi popravy, ale vždy z velké a bezpečné vzdálenosti po Guyovo boku. Chtěla stát vedle Robina. Povídat si sním a nebo jentak hledět na jeho nevinný úsměv...
Ozvalo se zaklepání na dveře. ,,Dále..." Odvrátila hlavu od okna. Do místnosti vztoupil mladý chlapec. V ruce svíral dopis. ,,Vzkaz pro Lady Raven." Přikývla. Hrábla do kapsi svých černomodrých šatů a vytáhla zlaťák. Z dlaně mu vzala pergament a vložila doní peníz. ,,Kup si něco k jídlu..." Pohladila ho po vlasech. Chlapcovi se zablýsklo v očích. ,,Děkuji!" Rychle vyběhl ven. Raven se jenom usmála, zavřela dveře od své komnaty a zaplula za psací stůl. Opatrně otevřela vzkaz.
Milá Raven!
To co dělá Šerif je přímo ohavnost! Takhle zrazovat krále! Určitě je to teď pro Tebe těžké...Ještě jeden dotaz. Vím, že bych se neměla ptát a Bůh mi zato určitě potrestá, ale já prostě musím...Co ten Šerifův poskok? Ten Gay? Jak už ste daleko? Pořád na tebe doráží či už si KONEČNĚ povolila?"
Určitě odepiš co nejdříve! Těším se, až se znovu schledáme
S láskou
Laure
Raven s úsměvem popadla jiný kus pergamenu, brk a ingoust. Laure byla její nejlepší přítelkyně. Znali se z kláštera Matky Boží kam byla dříve Raven poslána na školu. Mezitím, co ona se po studiu vrátila zpátky na hrad, kamarádka složila slib a teď je zní jeptiška. Ostatně ona se svým humorem a drzostí v klášteře zůstala svpíše z povinnosti- Matka zní vždycky chtěla mít hodnou dcerušku a otce nikdy nepoznala.
Nejdražší Laure,
Neboj se o mne. Já to tu nějak zvládnu. Myslíš Guye? Ne...Pořád na mě dělá oči, ale ledy prolomit nehodlám. Navíc je tady ještě někdo. Mnohem lepší a na královně straně...Pamatuješ si ještě, jak sem ti psala o pár psancích žijících v lese? To nebyla pohádka...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama