4. 222

20. června 2008 v 22:57 | Rouge
,,Au..." Opatrně si šáhla na hlavu. Nesnažila se otevřít oči. Ta bolest...Radši je nechala zavřené a snažila se zatlačit slzy. Pomalu se překulila na břicho. Vzepřela se na rukách a kolíbavě se postavila na nohy. Teprve teď pootevřela zelená kukadla. Raději by to nikdy neudělala. Před ní stála žena,jestli se tomu dalo tak říkat. Velké kočičí uši jí kmitali v bílích vlasech. Ten čumáček s vouskama byl prostě dokonalý a barevné kočičí oči...

I ten ocas co se neposlušně kynklal za "ženou" byl celkem fajn. Rouge se rozhlídla. Tolik lidí...Tolik zvláštních lidí.,,To se mi zdá?" Otočila se na kočku. Ta jenom zavrtěla hlavou a podala jí do dlaní klíče. ,,Vítej...Tvůj domek má číslo 222. Doufám,že se ti tu bude líbit a hodně štěstí v učení!" Černovláska nestihla nic říct. Dav už jí táhl pryč. Oháněla se na všechny strany. Zastavila se. Stála na nějakém náměstí...Alespoň tak jí to připadalo. Podívala se na klíče. ,,222" Rozhlídla se. Tolik domků. Každý znich měl jinou barvu omítky. Pohled jí zběhl na modrý domek. Usmála se. Byla na něm cedulka s číslem 222. Vydala se v před. Z hluboka se nadechla a pak otevřela dveře. Opatrně nakoukla dovnitř. ,,Je tu někdo?" Vztoupila do malého obýváku. Byl tu gaučík,televize a konferenční stolek. ,,AHOJ!" Rouge sebou rychle cukla za hlasem. Na schodech do druhého patra stála dívka. Byla oblečená v selských šatech. ,,Ty seš moje spolubydlící?" Natáhla ruku. Rou přikývla. ,,Já sem Rouge...Z Dublinu...A ty?" ,,Já sem Charlotte...Z Locksley..." Usmála se a hopsla na gauč. ,,Z Locksley?" Černovláska se na ní nechápavě podívala. Jenom přikývla. ,,12. století...a Dublin toje jaké století?" Usmála se. Rouge jenom zamrkala. ,,Z 12. století? Jak...Jak je to možné? A kde to vůbec sem!?" Charlottin úsměv pomalu tuhl. ,,Ty si tady otom ještě neslyšela?" Zavrtěla hlavou. Zamyslela se. ,,Sem tady vlastně náhodou...." Char přikývla. ,,Rozumím,ale náhodou tady nejsi,všimla sem si tvého přívěsku...Patříš sem. Vidíš? Já mam Nilský Kříž života." Podívala se na svůj krk. Měla stříbrný řetízek jako Rou akorát se na něm houpal onen křížek. ,,V těch přívěskách je naše síla." Obě se otočili za hlasem. Ve dveřích stála další dívka. Zpod blonďatých vlasů jí vyčuhovali špičaté uši. ,,Aha..." Rouge se svalila do křesla. Dívka pomalu přešla dovnitř. Za sebou táhla velký kufr. ,,Jmenuju se Yuki a sem odtud..." Char přikývla. ,,Já sem Charlotte a todle je Rouge..." Černovláska jenom kývla. ,,Povíte mi teda někdo co se tady děje?" Yuki se uchechtla. ,,Ty nevíš oco de?" Rouge jenom pokrčila rameny. Elfka se usmála. ,,Dobrá..." Sedla si na gauč vedle Charlotte. ,,Todle je škola pro mimořádně nadané...Snažíme se tady ovládnout moc a kouzelnou sílu,která se ukrývá v našich přívězcích,jak už říkala Charlotte." Brunetka divoce přikyvovala hlavou. Rou jenom zvedla obočí. ,,No sláva...Takže ze mě bude Hermiona." Charlotte svraštila obočí. ,,Kdo je Hermiona?"
Rouge pomalu vyšlapala po schodech do druhého patra. Pootevřela dveře do jednoho pokoje. ,,Ahoj pokojíčku..." Vešla dovnitř. Teď už tomu všemu věřila. Vypadalo to tady jako v jejím skutečném pokoji. Měla tady všechny svoje věci a na nočním stolku fotku sebe a její rodiny. Yuki zaklepala na dveře. ,,Neruším?" Rouge zavrtěla hlavou a sedla si na postel. Yuki si přisedla. ,,Vim,že to zní bláznicě,ale přece jenom...Todle může bejt zážitek na celý život a určitě se ti tu bude líbit! Navíc každej měsíc můžeme jet na týden domů..." Rouge se uchechtla.,,To je sice hezké...Ale už takhle po mě určitě vyhlásili pátrání...Možná bych tady radši zůstala už napořád...Nevím..." Elfka se usmála poklepala jí po rameni a odcházela. Ještě se zastavila ve dveřích. ,,Pojď dolů...zkusíme objevit nějaký tvoje schopnosti." Černovlásce se zablýsklo v očích. Vyběhla z pokoje a schody brala po dvou. Charlotte seděla na pohovce a měla puštěnou televizi. Yuki kamsi zmizela. ,,Yu?" Zahnula do kuchyně. ,,Jsem tady!" Usmála se a vytáhla z poličky pikslu kafe. ,,Dáš si taky?" Rouge přikývla. ,,Jak zjistim co mam za schopnosti?" Elfka se usmála. ,,Vlastně to nezjistíš...Musí to zjistit tvuj přívěšek...Taky záleží na tví touze to poznat. Třeba já...Umim běhat neuvěřitelnou rychlostí...Přinesla bych ti šišku z lesa,který je za městem,během pár vteřin...Taky umim zmizet a telepatii bysme měli ovládat všechny." ,,Senzace!" Charlotte zvířila,že se baví o něčem důležitym a přiběhla. Yuki se jenom uchechtla. ,,Věř mi,sou i lepší schopnosti. Hlavně záleží na tom jaká si..." Podala Rouge kávu. ,,Díky..." Usmála se a usrkla si horkého potěšení. ,,Takže to tady budou i nějaký hodiny?" Charlotte pokrčila rameny. ,,Nevím...U nás do škol chodí jen ti co si to můžou dovolit nebo mají postavení....takže netuším jak to tady chodí..." Obě se otočili na Yuki. ,,Ale jo jsou...Třeba lektvary,teorie apod..." Rou zvelda obočí. ,,No rozhodně se máme na co těšit." Yu se začala smát a přisedla si k Charlotte. ,,Neboj...Nebude to tak zlý..."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama