2. Pro Anglii

20. června 2008 v 23:06 | Rouge
Zuřivě začala máchat rukama. Z úst se jí místo volání o pomoc linulo huhlání. ,,Prosím přestaň...Takhle nepomůžeš ani sobě ani nám...Pustím Tě, ale nebudeš křičet, Ano?" Jeho hlas zněl tak klidně...Raven měla pocit, jakoby už ho někde slyšela, ale nemohla si vzpomenout kde. Opatrně přikývla hlavou. Teplá ruka se sesunula z úst. Rychle se otočila na svého soupeře. Byl to jeden z vojáků Hraběte Gilberta.

,,Co to sakra mělo bejt?" Nechápavě si ho prohlížela od hlavy, až k patě. Jenom se ušklíbl. ,,Zajímá Tě co máme v plánu ne? Tak poď!" Čapl jí za ruku a táhl ji dál chodbou. Zastavili se u nehlídaných dvěří. Vyklepal jakýsi rytmus a pak je otevřel. Na psacím stole seděl Gilbert a překvapeně na návštěvu koukal. Vedle něj stála opřená saracénka Djaq a Will. Much pochodoval po místnosti, John seděl na židli a Allan se neohrabaně válel v hrabětově posteli. Chyběl tady jenom jeden. Raven se bleskově otočila na vojáka, který jí sem přitáhl. Pomalu si sundal helmu. Jenom vykulila oči. ,,Robin z Locksley, Hrabě z Huntingdonu!" Usmál se a opatrně zavřel dveře. ,,Teď už jenom Robin Hood..." ,,Co tady děláte!?" Přejela pohledem celou bandu. Allan se podrbal na hlavě. ,,Ležíme?",,Sedíme..." Djaq ho se zívnutím opravila. Máchl rukou. ,,Toje fuk." Gilbert neváhal ani vteřinu a ujal se slova. ,,Má Lady...Tak co byste chtěla vědět?" Kousla se do rtu. ,,Všechno?" Robin se rozesmál. ,,To asi nepude...Jak můžeme vědět, že nejsi na Šerifovo straně?" Naštvaně si složila ruce v bok. ,,Hele! Král Richard je pro mě jako vlastní otec! Ujal se mě, když mě mí rodiče opustili. To je přece samozřejmost, že vždycky budu věrná jenom jemu!" Much obdivně hvízdl. ,,Myslim, že jí to můžeme říct." Gilbert si důležitě odkašlal. ,,Dobrá...Jak jistě víš...Sussex je moje panství. Taky docela důležitý strategický bod a Šerif mě proto potřebuje jako spojence." Raven svraštila obočí. ,,Co je na tom špatného?" Robin se znova rozesmál. ,,Máme tušení, že Šerif chce zabránit vylodění Krále...Když bude se Sussexem ve smíru, nic mu v tom nebrání..." Dívka tiše zaklela. Will si jí změřil od hlavy až k patě. ,,Mimochodem...Když si proti Šerifovi, tak proč žiješ na hradě?" Pokrčila rameny. ,,Nemám kam jinam jít...Nato, abych si pořídila vlastní dům nemám a hlavně...Někdo musí tady na to dávat pozor, než se Richard vrátí." Zamyšleně přejela pohledem po místnosti. Nakonec zkončil u Robina. Prohlížel si jí takovým zvláštním způsobem. Jenom zvedla obočí. ,,Coje?",,Ale nic...snad jenom, že si tě pamatuju trochu menší..." Usmála se. ,,To víš- Pět let dělá divy!" Natočila se zpátky ke Gilbertovi. ,,Když jde jenom o todle...Proč prostě neřeknete, že nemáte o smír zájem? Proč všechno todleto?" Kývla hlavou směrem k zbojníkům. Much cosi protestansky zabručel. Než cokoli hrabě stihl říct, Robin se ujal slova. ,,Potřebujeme Šerifa usvědčit. Takže taky potřebujeme nějaký dokumenty, kterýma je usvědčíme." Raven se znuděně pleskla dočela. ,,Smlouva o souladu mezi dvěma panstvími neni moc usvědčující!" Pokrčil rameny. ,,Lepší než nic!" Hbitě vyskočil z postele na kterou si před chvílí sednul. ,,Teď...Vy" Ukázal na Glberta. ,,Vy se budete chovat přirozeně..Jasný!? Vy!" Tentokrát se otočil na skupinku zbojníků. ,,Půjdete do tábora a Ty..." S úsměvem se podíval na Raven. ,,Ty mi ukážeš, kde má Šerif komnatu."
,,Nemůžu uvěřit, že sem na to přistoupila!" Opatrně se proplížila šerem chodby s Robinem v patách. Usmál se,,Notak...Pro Anglii..." Podívala se na něj jako na cvoka. ,,Jasně..." Před ústa jí položil ukazováček. Něčí kroky se čímdál tím blížili. Chytl jí za ruku a táhl kamsi pryč. Pryč od blížící se postavy. Namáčkli se za sloup. Nebyla to jedna postava. Byly dvě- mužské. Raven pomalu rozeznávala Guyovo hlas. ,,Zítra se stavím v Locksley..."Šerif se andělsky uchechtl. ,,Daně?" Dívka se kousla do rtu. ,,Zmetek..." ,,Mohl bych sebou vzít Raven? Už dlouho jí chci ukázat moje panství..." Gisbornovo hlas zněl jinak než obvykle-šťastně. Robin se zamračil. ,,Moje panství..." Máchnutím ruky ho umlčela. Ozvalo se jakési mlasknutí. Takové to typické Šerifovské. Pak už jenom bylo slyšet prásknutí dveřmi a další kroky. Tentokrát označující, že se Gisborne zase vzdaluje.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama