10. Rukojmí, Zvíře a pár myšlenek o budoucnosti...

20. června 2008 v 23:12 | Rouge
Jakoby se probrala z tranzu a rychle se odtlepila. ,,Robine!" vyjeveně si ho prohlížela od hlavy až k patě. Jenom se šibalsky zašklebil a namotal si na prst pramínek jejích ještě mokrých vlasů. Po tváři jí tekly slzy. Nevěděla jestli štěstím, že je živí, a nebo strachem...,,Jak...?" ,,Henry neni tak špatnej...." Mrkl a hbitě se ze stolu svalil.

,,Jenom musíme vymyslet, jak zté šlamastiky teď dostanu Tebe...." Začal se rozhlížet po místnosti. Raven se kousla do rtu. ,,Guy by se měl zachvíli vrátit a třeba rukojmí...." Opatrně se na něj podívala. Snad jakoby byla pejsek, který právě rozpucoval pánovu papuč. ,,Cože?" Nevěřícně zavrtěl hlavou. Pokrčila rameny. ,,Není jiná možnost...",, Vždycky!" Ztlumil hlas. ,,Je jiná možnost...Vždycky je na výběr. Ve všem co děláme...." Zadíval se jí do očí a ona cítila jak se jí znovu podlamují kolena. Z chodby se začali ozývat kroky, tak jako Gisbornův hlas. ,,Raven! Už jdu!" Dívka se naléhavě na Robina otočila. ,,Prosim!" Jenom si povzdechl, ale pak si stoupl za ní a přiložil jí nůž ke krku jako zajatci. Ve dveřích se objevil černě oděný muž. ,,Jak je Vá..." Zvedl hlavu a vzápětí upustil sklenici s vodou kterou nesl . ,,HOODE! TY ZVÍŘE! Okamžitě jí pusť!!!!" Robin se usmál. ,,Nejdířv pustíš Ty nás..." ,,Nás?" Šerif vykukoval z komnaty do které předchvíli s Henrym zalezli. V ruce držel jakousi tašku. To nejspíš byla ta slibovaná odměna... Henry mu ji vytrhl z náručí. ,,Přesně tak!" Okamžitě sní Šerifovi jednu uvalil a jeho bezvládné tělo se svezlo k zemi. Gisborne všechno s otevřenou pusou pozoroval. ,,Naschle!" Robin od sebe odstrčil svojí rukojmí a ta spadla Guyovi do náruče. Toho oba zbojníci využili a už mizeli v chodbě. ,,STRÁŽE! CHYŤTE JE!"
Raven seděla na jedno z židlí omotaná v dece. Třásla se dekou, ale zvláštně se usmívala. Vybavovala si, jak se jí pomálu zastavilo srdce, když viděla Robina "mrtvého" a během pár vteřin neboštík ožil. Byla šťastná, že tomu tak bylo. Gisborne si vedle ní přisedl. Na tváři vykouzlila smutný obličej a podívala se na něj. ,,Tak co?" Jen zavrtěl hlavou. ,,Utekli...S našemi penězi!" Praštil pěstmi do stolu, až sebou dívka leknutím cukla. Pohladila ho po rameni. ,,Vy je najdete..." Znovu naznačil, že nesouhlasí. ,,Hledali sme jeho tábor už tolikrát a pořád nic...." Podepřel si rukou hlavu, jakoby měl strach, že mu každou chvílí upadne. Raven si povzdechla. Gisborne byl možná chuligán všech dob, ale svým způsobem ho měla ráda. Staral se oní, chránil jí a záleželo mu na ní. Měl jí rád. Jenže její srdce patřilo jinam. Ona patřila jinam. Byla věrná králi víc než kdokoli jiný a ruce by si zpřerážela jenom pro Richarda a Robina... Robin. To jméno jí znělo v hlavě jako zvon, který hlásí poledne. Vybavovala si jeho tvář, oči, úsměv. Bylo rozhodnuto. Jestli se někdy někomu Raven oddá, bude to právě Robin. Jenže kdoví jak to vůbec bude. Jestli se Richard vrátí, a nebo Šerif vymyslí dostatečný plán jak se ho zbavit. Čímdál tim víc se zamykal v jakési komnatě, kam nikdo jiný než on a Guy nesměli a to se nelíbilo Raven ještě víc. Má něco v plánu... Jenom doufala, že ne nic extra...Ikdyž na druhou stranu... Kdyby to bylo extra, musel by sem přijít Robin a zjisit co se děje... A ona by ho znovu viděla...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama